Vytvoříme první tabulku (CREATE TABLE)

Než do databáze uložíme první data, musíme jí říct, jak mají vypadat – kolik bude sloupců a co do nich patří. Tomu se říká vytvoření tabulky a slouží k němu příkaz CREATE TABLE. Navážeme na tabulku produkty z úvodu a vytvoříme ji doopravdy.

Zápis CREATE TABLE

V příkazu vyjmenujete sloupce a u každého řeknete, jaký typ dat do něj půjde:

CREATE TABLE produkty (
  id       INT AUTO_INCREMENT PRIMARY KEY,
  nazev    VARCHAR(100) NOT NULL,
  cena     INT NOT NULL,
  skladem  INT DEFAULT 0
);

Každý řádek v závorce je jeden sloupec: nejdřív jeho jméno, pak typ a případně doplňující pravidla. Když tenhle dotaz spustíte v phpMyAdminu, vznikne prázdná tabulka připravená na data.

Datové typy – co do sloupce patří

Typ určuje, jaká data sloupec přijme. Pro začátek si vystačíte s několika:

• INT – celé číslo (cena, počet kusů, id).
• VARCHAR(100) – krátký text do uvedené délky (název, jméno, e-mail). Číslo v závorce je maximální počet znaků.
• TEXT – dlouhý text bez pevného limitu (popis, obsah článku).
• DECIMAL(8,2) – desetinné číslo (cena s haléři, např. 199.90).
• DATE – datum ve tvaru 2026-10-06.
• TINYINT(1) – hodí se jako ano/ne (1 nebo 0).

Dvě doplňující pravidla

Za typem jste si všimli slov jako NOT NULL. To jsou pravidla pro sloupec:

• NOT NULL – sloupec nesmí zůstat prázdný. Produkt bez názvu nedává smysl, tak ho databáze nepustí.
• DEFAULT 0 – když hodnotu nevyplníte, doplní se tahle výchozí (u skladu nula kusů).

Primární klíč a automatické číslování

Řádek id INT AUTO_INCREMENT PRIMARY KEY dělá dvě věci, které chcete skoro u každé tabulky:

• PRIMARY KEY (primární klíč) – označí sloupec, který každý řádek jednoznačně identifikuje. Žádné dvě id se nebudou opakovat.
• AUTO_INCREMENT – databáze id čísluje sama. První produkt dostane 1, další 2, 3… vy se o to nestaráte.

Díky tomu máte na každý záznam spolehlivý „rodný list", podle kterého ho později najdete, upravíte nebo smažete.

Časté chyby

• Chybějící čárka mezi sloupci. Každý sloupec kromě posledního musí být zakončený čárkou – jinak dotaz spadne na chybu syntaxe.
• Dva primární klíče. Tabulka má jen jeden PRIMARY KEY. Obvykle je to id.
• Příliš krátký VARCHAR. Když dáte VARCHAR(10) na e-mail, delší adresa se usekne. Raději velkoryseji, třeba VARCHAR(255).